O dospělosti

20. září 2017 v 0:21 | Ellaria |  Den za dnem
Kdy přijde dospělost?
https://i.pinimg.com/236x/eb/ff/3c/ebff3c09a3e31b57662171df8c6109ec--tattoos-disney-peter-pan-peter-pan-tattoos-ideas.jpg


Dobře si vzpomínám na den, kdy jsem slavila osmnácté narozeniny a každý mi jedním dechem popřál a tím druhým dodával "tak co dospělačko, jaké to je, být už velká holka? Jak se cítíš jako dospělá?" a s přibývajícími hodinami mého slavnostního dne mi tyhle fráze lezly na nervy více a více. Copak se může něco změnit tím, že se mi navýšila číslovka věku? Opravdu mi právo volit, podepisovat smlouvy, plnohodnotně pracovat, vdávat se nebo pít alkohol během jediného dne přibouchne svět dětí/mladých a stává se ze mě dospělák?
Ne, ani dneska s odstupem několika let si nemyslím, že bych se ten den stala dospělým člověkem. A tak si říkám, kdy to na jednoho přijde - od kdy jste opravdu dospělák?
Je to tehdy, když skončíte školu a nastoupíte do práce? Anebo k tomu přechodu potřebujete i vlastní bydlení a rodinu?
Jak to na sobě poznáme?
Na jednu stranu znám několik lidí, kteří jsou mladší než já (někteří dokonce nejsou ani "papírově" dospělí, ale označila bych je tak. Zvládají s přehledem věci, o kterých si nenechávám ani zdát. A na tu druhou stranu znám lidi, kteří již překonali střední věk, ale chovají se hůř než rozjívení puberťáci, kteří mají poslední rok základní školy.
Zároveň si nemyslím, že by se dospělost dala přiznat od určité chvíle, kdy se něco naučíme - řídit auto, vařit, neopít se po první sklenici. A taky mi nepřipadá nutné, aby dospělák byl za každé situace vážný/důstojný a na všechno znal odpověd. Jako dítěti mi to tak připadalo - že dospělí vědí všechno. V pubertě jsem zase zjistila, že nevědí vůbec nic a dneska si říkám, že stejně jako všichni ostatní mají znalosti, které k životu potřebují a ten zbytek si musí zjistit, kde se dá.

V posledních týdnech přemýšlím, zda jsem TEĎ dospělá. Chvíli se tak cítím a pak je ze mě malé děcko, co by uteklo k mámě pod sukni.
Ell.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melly Melly | Web | 21. září 2017 v 21:29 | Reagovat

Mám takový dojem (a těžko říct, jestli správný, protože na tomto světě nejsem tak dlouho), že se dospělost čím dál tím více posouvá do vyššího věku - protože déle studujeme, déle bydlíme u rodičů, odkládáme vážné vztahy atd. Myslím si, že dospělost souvisí se zodpovědností, s tím, jestli se alespoň snažíme (i když třeba občas selháváme) ji nést. Nebo jestli se jí vyhýbáme.

2 Fall Fall | Web | 26. září 2017 v 8:32 | Reagovat

Dobreho rana,
me bavi Tvoje uchopeni problematiky. Resis tu takova vazna temata, a vzdy to podas jakoby hrave.
Dospelost se asi neda perfektne a presne poznat,
nejvic si asi muzes vsimnout zmeny v pristupu k problemum a lidem okolo (vcetne sebe). Jednou treba zjistis, ze uz nelpis na kratkodobych cileh a ze Te nepotapi nejaky nezdar,
nebo se rozhodnes pro neco, o cem si vzapeti uvedomis, ze Ti drive prislo nemozne :-D...
Nejsem si vlastne jista, zda dospelost neni jen slovo nadrazene pro objemny balik jednotlivych obdobi lidskeho zivota, kdy se uz nezabivame tolik chaoticky sami sebou, ale spise se ucime zakomponovat se do sveta jako celku,
najit sve misto tak, abychom si zachovali sve kvality a zmenili navyky, ktere nam nevyhovuji...

3 neweresth neweresth | Web | 1. října 2017 v 9:52 | Reagovat

Ono to prostě přijde, člověk ani neví, ani nechce. Žít ve světě řízené časem, který se někdy zdá být bezčasý, relativní. Co to vlastně znamená být dospělý. V definicích se ztrácím. Buď, a buď ráda, když to půjde((.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama