O tom, co ještě neumím

13. prosince 2015 v 8:20 | Ellaria |  Mixle (i pixle)
https://livfree516.files.wordpress.com/2012/10/f6bc4eecd4bd11e1839c1231381b3106_7.jpg



Všeobecně vzato mám dojem, že neumím spoustu věcí. Nebo, že je neumím uspokojivě. Inu, to je lidské. Někde se můžu pokoušet o zdokonalení, jinde to je dané a zkrátka tam nevyniknu.
ALE.
Jestli mě něco vážně ničí je to má schopnost stresovat se. Tedy, abych to obrátila do smyslu nadpisu - neumím se nestresovat. Neumím.
Už jsem tu o tom psala.
Je to až směšné. Uvědomuju si, že je zbytečné dělat si hlavu kvůli některých z mnoha věcí, co mi hlavu dělají, ale já nad tím neumím mávnout rukou. Pro mě je neskutečně důležitá vize toho, jak zapůsobím na ostatní, jak mě přijmou. Abych někoho něčím nezklamala. Abych byla tak dobrá, jak mám být.
Ano, mě stresuje, když nevím CO a JAK bude. A už je jedno, jestli nevím v kolik hodin přesně budu odjíždět nebo tápu v tom, jak se mám obléct. Aby se to hodilo k počasí, náladě, příležitosti. Lidem, co budou kolem mě.
Někdo by si mohl říct, že jsem neskutečná anální alpinistka a chci se jen zavděčit ostatním svou dokonalostí a bezproblémovostí. Ne. Chci jen klid. Chci být braná pozitivně. Ne jako problém a přítěž. Jako člověk, kterého vidí rádi.
Chci tu svou věčně ukřičenou mysl vypnout a jen si užívat daného okamžiku. Nejde to. Nedopočítám se okamžiků (denně!), kdy jsem vyděšená, zmatená, anebo si připadám jak největší exot v okruhu desítek kilometrů. A čím víc se snažím tím to je horší - jako ten slon v porcelánu.
Zkoušela jsem desítky věcí, jak se toho zbavit. Odnaučit se to. Odpočívat.
Nejde to. Neumím.
Snad bych se na to tak neměla soustředit - ale jak se nesoustředit na stovky rudě blikajících vykřičníků, co mám bez ustání létají myslí?
Je to boj.

Ell.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 E. E. | Web | 13. prosince 2015 v 13:28 | Reagovat

Jsem také typ člověka, který se nedokáže nestresovat. Když něco nejde, jak by mělo, nebo jen je někde nějaká odchylka, tak už mám v hlavě zmatek a přemýšlím, kde co.
Všeobecně o všem, někdy až moc, jak mi bylo řečeno přemýšlím, a pak se ozývají následky...

2 Melly Melly | Web | 13. prosince 2015 v 14:56 | Reagovat

Znám to. Ale mám dojem, že poslední dobou se mi daří trochu vyhrávat sama nad sebou. Tak nějak si totiž začínám uvědomovat, že není až tak důležité, co si o mě druzí myslí. A svůj dojem udělám nejlépe tak, když nebudu nic předstírat (tím neříkám nesnažit se o to být dobrá a správná, ale prostě neřešit očekávání druhých).. :) Ale taky mi to nejde úplně ve všem. Tak držím palce, ať třeba postupně i ty se naučíš některé věci začít brát jinak, třeba proto, že přehodnotíš svůj žebříček hodnot...:)

3 steel32 steel32 | Web | 20. prosince 2015 v 18:29 | Reagovat

áá, jako bych to psala já :D
hlavně když nevím co a jak, to bych pak nejradši utekla někam, jak moc ve stresu z toho jsem.
a většinou si jako ta přítěž připadám :D
jestli najdeš jak se toho zbavit, rozhodně se poděl! :D

4 ordinary-princess ordinary-princess | Web | 20. prosince 2015 v 22:08 | Reagovat

Život je boj. Měla by si řešit jen sebe, mělo by ti být jedno, kdo si co myslí, jaký dojem uděláš. Protože přátelé a láska zůstane a nejlepší bude, když u ty zůstaneš sama sebou. Stejně se nikdy nikomu nezavděčíme úplně. Stresy jsou hrozný, příšerný. Mohla bych o nich psát slohy, miliony řádků a stejně to bude upřímně k hovnu.  

Přišlo mi, jako bych to psala já. Tvoje písmenka mám tak ráda, protože se v nich skoro vždy tak moc vidím, jako bys psala o mě, jako bys mě tak moc znala. Woow..

5 cincina cincina | Web | 24. prosince 2015 v 14:49 | Reagovat

Přeji ti Veselé Vánoce, bohatého Ježíška a ať se ti splní všechna tvá přání! ♥

6 weirdcreature weirdcreature | Web | 25. prosince 2015 v 10:38 | Reagovat

Akokeby som práve čítala o sebe. Ja sa tiež nedokážem nestresovať. Tak ako píšeš...chcem na ludí zapôsobiť pozitivne a strašne dávam pozor nato čo si o mne ludia myslia. Strašne závidim tým ludom ktorých nezaujíma názor druhých a ktorí su sami sebou aje im jedno čo si o nich myslia druhí. Lebo vieš takíto ludia maju ovela bezstarostnejší život, ale my sa to raz naučime, že:))

7 Veru* Veru* | Web | 26. prosince 2015 v 20:09 | Reagovat

Hele,myslím že můžeš být uplně v klidu protože spoustu lidí to má stejně. Například já to tak mám. Když jsem to četla měla jsem pocit, že popisuješ mě. Nebrala bych to jako nějak velký problém. Stačí se s tim nějak naučit žít. Vem to třeba jako tvé vlastnosti, které k tobě už patří a bez nich bys byla uplně jiná:)

8 Allex Allex | E-mail | Web | 28. prosince 2015 v 9:44 | Reagovat

Taky mívám ten stres, jak mě budou brát ostatní, co si o mně budou myslet? Říká se že člověk by měl řešit sebe, ne to, jak působí u ostatních. Ale někdy to prostě jinak nejde...

9 ":*" ":*" | Web | 28. prosince 2015 v 17:34 | Reagovat

Jedno umím, všechno dokurvit (promiň za moje slova bez cenzury).
Nestresovat se? Co to je? Někdy mívám dojem, že mám snad na čele nějaký nápis, který se důvodem nepříjemných pohledů lidí. Je tak šíleně těžký žít v téhle realitě, sžít se s ní a užívat si života.
Snad to jednou zvládneš alespoň ty. Drž se!

10 Elis Elis | Web | 29. prosince 2015 v 20:44 | Reagovat

Stres je čím dál častější součástí našich životů, někdy si říkám, že je to i tím, že se snažíme být perfektní, ve všem vynikat a všechno zvládnout a to prostě nejde... každý má nadání na něco jiného, život není jen o tom být úspěšný a mít prachy, bohatí lidí nejsou vnitřně šťastní, za prachy si štěstí nikdo nekoupí... jsou i jiné aspekty života a ty jsou mnohem důležitější a to je mít blízkého milujícího člověka, rodinu, klidný domov a zázemí... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama