Zvyk

23. dubna 2015 v 16:38 | Ellaria |  Pocity
Bonjour,

jde si zvyknout na to, že z vašeho života někdo zmizel?
Ne, to není správná formulace.
On nezmizel, je tu dál. Ale jinak než bych si představovala, jinak než bych chtěla.

Co je horší; Nikdy nepoznat nebo poznat a zase ztratit?

Dny, hodiny, minuty, to všechno se vleče, ale zároveň nesnesitelně rychle ubíhá. Mám pocit, že mě obklopuje, je všude kolem mě, nemůže se ho zbavit, ať se obrátím kamkoliv a dělám cokoliv, určitá moje část je pořád u něj a vidí jej za vším, ale zároveň je mi ta osoba nedosažitelnou.

Nejbolestnější je vedle někoho sedět, někoho se jen tak letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích a vědět, že ho nikdy nemůžeme mít.


Říká se, že časem všechno přebolí. Ale čas je tak relativní pojem - kdy to bude? Za den, týden, za měsíc? Za rok?
Nikdy?
Cítím se zmateně i zraněně, přesto ho pořád omlouvám a bráním a doufám, že se vrátí. Vrátí se pro mě. Vrátí se ke mně. Je to bláhová naděje a snad by mi to v důsledku víc ublížilo než pomohlo, přestože moje smysly volají po pravém opaku. Kéž by mě ještě jednou sevřel v náručí, kéž by mě ještě jednou políbil, kéž by...

Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žizní.

Kéž bych byla lepším člověkem.
Ellaria


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Osud mě...

Vede
Vleče

Komentáře

1 Hrobárová Dcéra Hrobárová Dcéra | Web | 23. dubna 2015 v 17:02 | Reagovat

Správny čas sa nedá rátať hodinami ale údermi srdca. Až príde ten správny moment, bude zas dobre ;-)
Sezóny v pekle nikdy netrvajú večne 8-)

2 maredifragole maredifragole | E-mail | Web | 23. dubna 2015 v 20:41 | Reagovat

Nevím jestli je horší nikdy nepoznat nebo poznat a ztratit. Záleží na úhlu pohledu, občas si přejeme, abychom nepoznali, ale v závěru je dobře, že jsme tak udělali..

3 Vivi Vivi | Web | 23. dubna 2015 v 21:27 | Reagovat

Pravda je taká že ak sme niekoho niekedy ľúbili tak nanho nikdy nezabudneme a neviem či sa dá zvyknúť že je preč, len sa dá s tým akosi zmieriť aj ked aj to je úplne ťažké a preto chápem tvoje pocity.
Len nesuhlasim s tvojou poslednou vetou - aká lepšia? si užasná a nepodcenuj sa!

4 steel32 & darthnellr steel32 & darthnellr | Web | 25. dubna 2015 v 9:28 | Reagovat

dá se na to zvyknout, asi né úplně, ale dá :) hlavně to chce hromadu času a rozhodně toho člověka nevidět :/

5 cincina cincina | Web | 25. dubna 2015 v 10:33 | Reagovat

Já se právě teď dostávám ještě z předešlého vztahu.. a ten jsem měla tak před pěti lety. Tím, že jsem s tou osobou v kontaktu a jsme "kamarádi", tak je to horší:) Ale neumíme se od sebe odstřihnout. Prostě musím vědět, že tady prostě je. Ale rozhodně to není takové jako předtím, kdy jsem každý den brečela a říkala si, co jsem dělala špatně.
Ono to přejde, ale u každého je to individuální. Uvidíš sama, kdy u tebe. Já ti přeju, aby to bylo brzo, protože není dobré se pořád trápit:)

6 Claire Claire | E-mail | Web | 25. dubna 2015 v 14:28 | Reagovat

Tak to je krásně napsané. Má to myšlenku, což musím poznamenat, bohužel, je na jednom blogu ze sta.

Přesně o tomhle jsem psala ve svém předposledním článku, a to je skutečné neštěstí. Jen mí ruce v klíně a nemoct nic dělat, protože každý krok po tom tenkém ledě vede nad mrazivou vodou, kdy je jen otázkou času, než se do ní propadneme. Tak je občas lepší skočit záměrně kufr.

Hezké :) skutečně

7 Melly Melly | Web | 26. dubna 2015 v 10:11 | Reagovat

Věřím, že jsi dobrý člověk a pokud chceš být lepší, tak to nechtěj kvůli němu. Určitě za to nestojí.
Neutápěj se v tom.

8 Em Em | Web | 26. dubna 2015 v 14:21 | Reagovat

Ten citát na konci je tak pravdivý a já si to uvědomuju až poslední dobou, kdy se mi právě něco takového děje. Jestli si na to člověk zvykne (smíří se s tím).. Těžko říct.. Asi kdyby ten, o koho jde, nebyl tak často nablízku, tak by šlo postupně zapomenout. Takhle mi přijde, že to není možné.
Pokud můžeš, tak se mu zkus vyhnout, třeba tě to přivede na jiné myšlenky :)

9 Kika Kika | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 21:23 | Reagovat

Mě ta ztráta nepřešla ani po 5 měsících, vlastně už skoro po šesti. Smířila jsem se s tím, že tu pro mě už není, smířila jsem se s tím, že mi chybí. Kdybych si mohla vybrat, raději nikdy nepoznat. Opravdu, je to až moc kruté.

10 Allex Allex | E-mail | Web | 28. dubna 2015 v 20:51 | Reagovat

Citát na konci je nádherný. Já jsem si nic podobného ještě neprožila, ale musí to bolet. :/ :( A že to za čas přebolí? No, je těžké určit za JAK dlouho..

11 Elis Elis | Web | 29. dubna 2015 v 7:24 | Reagovat

Pravdivé citáty, život je prostě takový, nemá cenu nad tím bádat, ale jednoduše to přijmout, jsou jisté věci, které změnit nejdou...

12 flovers-king flovers-king | Web | 2. května 2015 v 15:03 | Reagovat

Pravda a naprosto s tebou souhlasím ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama