Co přináší slunce

17. března 2015 v 23:22 | Ellaria |  Výkřiky do tmy a ticha
Čágo belo!

Tak že by (konečně) jaro zavítalo mezi nás? Dneska jsem vyrazila bez zimní bundy, příjemná změna, ale snesla bych ještě větší intenzitu slunečních parsků.
http://40.media.tumblr.com/tumblr_m5jqwhEfgA1qe7mxjo1_500.jpg



Uvažuju o výhodách a nevýhodách bydlení s rodinkou. Bombastický je, že to mám zadarmo a probíhá tu jakás-takás dělba práce, tedy vaření, úklid, prádlo apod. = nejsem na to sama. A vůbec tu nejsem sama, i když je osvobozující, když všichni vypadnou do práce, odpoledne už trpím samomluvou a celkem se mi stýská, jsem tu sama mezi čtyřmi stěnami.
Smůla je, že mi trochu chybí pocit soukromí, přestože mám vlastní pokoj. A občas bych si někoho přivedla a trochu mě brzí to, že rodičovstvo je doma - tedy ne že bych měla zákaz si kohokoliv vodit domů, v tomhle jsou tu free pravidla, ale když víte, že za stěnou/dveřmi sedí oni tak si to trochu rozmyslíte než někoho dovedete. A vůbec je pak trochu http://under30ceo.com/wp-content/uploads/2014/01/6474637811_dbe1b24922_z.jpgklaustrofobický být zavření u mě v pokoji a všechno sem tahat (jídlo).
Jo a když se vracím ve tři ráno navátá z hospody a snažím se být stráááášně potichu, to taky není úplně super. Stejně tak mě štve, jak mi mamka demonstrativně odnáší/přesouvá věci, co si nechám ve společných prostorách, neuvěřitelný mumraj ve chvíli, kdy si chci pustit televizi, klepání na dveře, ať si ztiším hudbu a tak :D
Ale tak zase - i když jsem teď vypsala víc záporů, co v tom vidím... Jindy to už nezažiju.

Jinak? Nějak všechno vypínám a snažím se neřešit. Jasně, jsou věci, co mě zvedají ze židle víc než by měli. Ale umím s tím žít.
Jak tak vychází slunce za okny, mám pocit, že vychází i v mojí duši. Kéž mě ten pocit neopustí. Chci si užívat, chci se na svět smát a ne se v sobě samé pořád strachovat, stresovat a užírat.

Bye.
Ellaria
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čeká na každého člověka "ten pravý"?

Ano
Ne

Komentáře

1 Niki Niki | E-mail | Web | 17. března 2015 v 23:56 | Reagovat

Ahoj anjelik.... Ďakujem Ti v prvom rade za komentár, ľudia ako Ty ma tu držia aj v ťažkých chvíľach :)

A čo sa Tvojho článku týka.. ja bývam už dva roky sama a neviem si to vynachváliť... áno jasné, som šťastná, že niekde ma čaká rodina (rodičov myslím), ale predsa len sama je sama, môžem prísť kedy chcem, robiť čo chcem, nikomu sa nemusím spovedať kde som bola s kým som bola a atď.. ja som teda odmalička bola vedená k samostatnosti, keďže rodičia boli stále preč, tak možno aj zato mi to tak vyhovuje :)

2 Vivi Vivi | Web | 18. března 2015 v 2:44 | Reagovat

Ja nechcem byvat s rodicmi ak dovrsim dospelost a skomci!m skolu. Ale ktovie, tie financie nie su a tak mozn vazne skoncim s rodicmi :-D Kazdadne si myslim ze ak by sa ti naskytla moznosy vlastneho samostatneho byvania tak ju vyuzi...lebo vies dve genneraacie su dve generacie :-D

3 Rezzy Rezzy | Web | 18. března 2015 v 9:40 | Reagovat

Jsi moc hodná, děkuji za všechny tvoje milé komentáře! :-)
Jinak já si nedokážu představit, že bych teď už bydlela sama. Ale to se snad časem změní a budu mít chuť a odvahu se odstěhovat. Zatím jsem však ráda, že můžu stále bydlet s rodiči a s bráškama.
To sluníčko je opravdu krásné... Tak ti přeju, ať ti ta dobrá nálada vydrží :-) Doufám, že už nebude sněžit, nebo mě klepne :-D

4 Kateřina Kateřina | Web | 18. března 2015 v 10:13 | Reagovat

Krásný článek :)

5 Melly Melly | Web | 18. března 2015 v 16:48 | Reagovat

Tak si to slunce v duši uchovej i v době, kdy venku bude tma:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama