Vnitřní prázdnota

11. prosince 2014 v 9:06 | Ellaria |  Pocity
Uvařila jsem si kávu. Silnou kávu.
A mám neodvratný pocit, že půjdu na cigáro. Co se dá dělat.
Věci překročily únosnou mez.


Cítili jste někdy tak ohlušující pocit prázdnoty, před kterým nejde utéct? Je to jako být zavření ve skleněné nádobě, kolem vás jsou lidé. Usmívají se na vás, snad s vámi i mluví. Ale doopravdy vás neznají. Ve skutečnosti je vůbec nezajímáte. Popřípadě je zajímáte, když je všechno v pořádku. Jste sami. Separováni ve své skleněné realitě, zoufale toužící po tom, abyste někam a k někomu patřili.
Jenže to tak není. Co dělám špatně?

Na lásku musí být dva. Ta moje není opětovaná. Už to je nejspíš definitivní tečka za touto kapitolou. V tuhle chvíli nemůžu říct, že bych se trápila, protože se cítím hrozně prázdná. Nechápu to. Nechci to chápat. Je to jen odklad http://data2.whicdn.com/images/48993095/thumb.jpgbolesti.
Před Vánoci naprosto ideální stav. Proč nejsem nikomu dost dobrá?

Inspirujte mě, jaký bude váš Silvestr.
A díky za vaše komentáře, maily a všechno ostatní. Velmi mě to těší a pomáhá.
Vím, že jsem dnes strohá. To bude tou prázdnotou, co cítím v nitru. Je to agonický pocit - nemít nikoho. Nikoho za kým můžete přijít, komu můžete věřit, kdo tu pro vás bude. Vždycky.
Už jsem tak unavená...

Ellaria

Až budu stát na kraji propasti, kdo ke mě přijde, chytí mě za ruku a řekne: "Nedělej to, prosím." ?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čeká na každého člověka "ten pravý"?

Ano
Ne

Komentáře

1 Orida Orida | Web | 11. prosince 2014 v 11:56 | Reagovat

Prázdnota je len dôkaz toho, aké komplexné sú naše pocity. Môže nás zožierať zvnútra, pomaly sa prepadávať sama do seba.... No skôr alebo neskôr príde niečo, čo ju donúti vypariť sa. Netvrdím, že to bude hneď. V živote sa strieda to dobrá a to zlé. Ale keď sa jedného rána prinútime k úsmevu aj napriek tomu, že je nám smutno, možno svet bude aspoň zdanlivo v poriadku.

Viem, že slová náhodného človeka asi moc nepomôžu. Ale ver mi, nikdy nie sme úplne sami. Niekedy k tomu útesu za nami môže prísť náhodný okoloidúci a tak je to v poriadku.

2 Gil Gil | Web | 11. prosince 2014 v 13:43 | Reagovat

Orida to o tom útesu řekla naprosto nádherně♥ :-)
O Silvestru budu výjimečně doma a ne v práci (co se to děje? :D) a nijak ho vlastně neslavíme, je jako každý den, jen jsme déle vzhůru a pes s námi, protože se rachejtlí bojí. Dřív jako teenager jsem bývala s kamarádkou, sestrou a bratrancem, hrál se ping-pong, pila cola, hrálo na pc a nespalo se.
Prázdnota tohoto typu - možná jsem to někdy zažila, ale už dřív, dávno, jen na chvilku. Znám tu opačnou - míruplnou prázdnotu z meditací, největší odpočinek♥
Na každého člověka opravdu čeká ten pravý - můžeme za ním přijít, naprosto mu věřit a vždycky tu bude ♥ - Bůh :-)

3 Luci Luci | E-mail | Web | 11. prosince 2014 v 17:12 | Reagovat

ano, prázdnotu znám občas až moc důvěrně  :( a neopětovanou lásku taky... myslím si, že ale přijdou lepší dny, dny, kdy budeme šťastné :) a co se týče Silvestra - budu s kamarádkou a její rodinou...

4 cincina cincina | Web | 12. prosince 2014 v 13:18 | Reagovat

Kašli na lásku. Ta v životě není důležitá. Nejdůležitější jsi pro sebe ty sama přece:) Tak by to mělo být. Druhý člověk ti vždycky zlomí srdce.
Já Silvestr strávím asi doma u televize s mamkou:) Nechce se mi někam chodit s kamarády a slavit.

5 WaterLily WaterLily | E-mail | Web | 12. prosince 2014 v 20:49 | Reagovat

Taky si někdy připadám strašně prázdná ale poslední dobou jsem si zvykla.

Jinak pokud láska není opětovaná tak na to kašli a opravdu se netrap...najdeš někoho ještě lepšího :) ;)

No a se Silvestrem ti asi nepomůžu, protože budu sedět doma a čekat pouze na Nový rok :( :)

6 ♕ PetraLife.blog.cz ♕ ♕ PetraLife.blog.cz ♕ | E-mail | Web | 12. prosince 2014 v 22:11 | Reagovat

Ahoj zlato, děkuju ti za komentář. Za úžasný komentář. Měla jsem na krajíčku. Nemám slov, prostě děkuji!

Ell, tenhle pocit dobře znám a ještě víc z té neopětované lásky... Proč se prostě nemůžeme odmilovat, když o nás ten dotyčný nestojí? Tohle je po 2 letech, kdy v tuhle dobu s nikým nerandím. Je to divé.. Sžírá mě každá vteřina, kdy pomyslím na něho a jak dokonalé by to v tuhle bylo. Shit!!!

Silvestr? Pojedu udělat překvapení kamarádce do Opavy, neuvěřitelně se tam těším. Je to ode mne druhá strana republika, ale já na ní mám nejlepší kamarádku, její rodinu, která mě ráda má a to vím.  Pamatuji si, když sem tam jela poprvé, že mě hned nazvali "rodina" prostě.. miluju je. A konečně tam po půl roce pojedu .. :)) co ty a silvestr?

7 Vivi Vivi | Web | 15. prosince 2014 v 20:42 | Reagovat

Pocit samoty a prázdnoty som už cítila a je to niečo strašne nepríjemné. Človek sa vtedy cíti tak iný ako ostatní, všetko je tak divné. Je mi ľúto, že aj ty sa tak cítiš. Ale ver mi ELL že keby si stála na priepasti tak by som tam hned dobehla a chytila ťa za ruku. Pretože ty si jeden užasný človek a zaslúžiš si žiť a žiť šťastne:) Mylsím na teba-:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama