Dopad na dno je ideální chvíle k odrazu

7. prosince 2014 v 13:45 | Ellaria |  Den za dnem
Aloha!

Nejste už trochu znudění mými články? Když se podívám za sebe, asi bych se už trochu nudila. A sama za sebe můžu říct, že bych ráda psala něco jiného, něco sakra pozitivního, něco veselého, vtipného a povznášejícího. Jenže ono se nic takového neděje. A věřte, že jsem za Vás všechny hrozně ráda a když se můžu vypsat, tak se mi velmi uleví. Není to v pořádku, ale je to lepší.

Není hanba upadnout, ale zůstat ležet.



Včera jsem tu seděla a přemítala o všem, co se stalo. Poslední dobou. Poslední měsíce.
Trochu to vystihl i můj minulý článek o kolotoči, kdy jsme jednou nahoře a podruhé dole. Věci se musí zhoršit, aby se zase mohly zlepšit. Jenže já jsem v dolních částech křivky už posledního půl roku.
Jsem unavená. Strašně unavená. Bolí mě a namáhá každý krok, každý den, každý pohled, každé slovo.
Nechci být smutná. Ničí mě to a ničí to mou mámu, na které mi tolik záleží. Jenže tahle dlouhodobá přetvářka je tak unavující. Každý falešný úsměv a radost, do které se nutím mě vyčerpává víc a víc.
Připadám si tak hrozně sama. S kamarádkou (o které jsem tu mimo jiné dlouho nepsala ač materiálů by bylo dost :D) není řeč. Myslí jen na sebe a mě zvládne slovy o tom, že jsem silná a nějak si poradí. Ano, i ona má problémy a nemá to lehké. Já to respektuji a jsem připravena ji pomoct. Ale ona pro mě to samé neudělá. Každá její stížnost a negace, kterou na mě hodí je jako kudla, která se do mě zabodne. Její slova o tom, že jsem hrozná, kamarádka na nic apod., jsem už přestala počítat.
Měla jsem světlo v podobě rychle bušícího srdce, blízké osoby a zamilovanosti. Odhodlání bojovat. Ale všechno pohaslo. Na lásku musí být dva. Neumím se na něj zlobit, nechci slova o tom, že potkám někoho lepšího a že si mě nezaslouží. Jen neumím pochopit, proč mě -jakýkoliv chlap-musí motat hlavu, když mě vlastně nechce.
S prací to není nijak slavné. Práce prostě není. A pořád jsem dost pyšná na to, aby mi práce za kasou přišla ponižující. A co když se pak na vysokou nedostanu?

Asi už jsem paranoidní a plácám se ve svých problémech pořád dokola. Probírám se neúspěchy, smutkem a vzpomínkami, hledám, co jsem udělala špatně.
Proč mě nezvali na školu. Proč se kamarádka chová, jak se chová. Proč nemám štěstí v lásce, proč mě nikdo nechce, proč nejsem nikomu dost dobrá, proč mě jen drží v náručí a šeptají, ať se nezlobím, kolik toho ke mě cítí a jak jsem úžasná, ale... Ale není to dost na to, aby se mnou zůstali. Proč sedím doma a mám jen oči pro pláč? Proč se na mě lidé obrací, jen když něco potřebují? Proč jsem tak sama? Proč se mi to děje?
Nevím, co dělám špatně. Všechno, anebo nic? Asi nemá cenu se tím probírat, jen znovu nabírám do pláče. Asi to chce zavřít dveře a vydat se dál. Jen nevím, zda na to budu mít dost sil a to především v oblasti vztahů. Jakmile ke mě natáhne ruku, vím, že ji přijmu, přestože mi to jen ublíží. Jsem nepoučitelná. Nakonec si asi za všechno můžu sama. Ale proč mě nenechá, když mě nechce?

Mám pár nápadů, jak to celé zlepšit, jak se otočit ke světlejším zítřkům. Ale o tom příště.
Nejvíc nápadů mám na to, jak bych si něco udělala.
Mějte krásnou neděli, zlatíčka.
Ellaria
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kouříte?

Ano
Ne

Komentáře

1 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 7. prosince 2014 v 14:22 | Reagovat

Kočko, no tak. Nevzdávej se. Jednou přijde den kdy bude líp. Já vím, že to není žádná útěcha, mě by to taky neutěšilo, ale když budeme věřit, tak uvidíš jak bude líp. Najít práci? to je teď umění, ale já vím, že opravdu ten den, kdy bude dobře se objeví co nevidět a ty najdeš práci a bude o něco lépe :)
rozhodně se nevzdávej a neházej všechno za hlavu. Vždy se najde nějaké řešení, jen na to musíš přijít sama :)
a láska a nějaký kluk? netrap se tím. Já sama nemám přítele a když už mi někdo tu hlavu oblbuje, tak dopadnu stejně jako ty, že mě odmítne. Nechápu proč se teda pořád snaží být tak milý a hodný, když z toho nikdy nic nebude, jen přátelství. Ale hodila jsem to za hlavu. Dala jsem se na vaše rady, že pravá láska přijde sama :) takže stále čekám a čekám. A kdo ví? třeba se už něco rýsuje, jen já o tom ještě nevím :) ale musím tmu věřit, musím věřit tomu, že bude líp i přesto všechno špatné. Uvidíš, jak ti bude líp. Zatím si jenom představujme našeho pana dokonalého, skvělý dny a super náladu a ono to co nevidět přijde samo. Držím ti palečky a nemysli na ty špatné věci. Nezasloužíš si to! Jsi skvělá, rozhodně i chytrá a milá a taková slečna si nezaslouží se trápit! :)

2 Niki Niki | E-mail | Web | 7. prosince 2014 v 14:23 | Reagovat

Anjelik, v prvom rade si všetci veľmi vážime to, že sa vypíšeš aspoň tu a že tu môžme byť s Tebou... ALE, musíš si začať trošku veriť, ja viem, že to je ťažké, viem, že nie vždy to ide, ale om tu pre Teba a nie je to cliché. Ak by si chcela, prosím napíš mi, či už na blog, alebo na mail, ktorý tu mám uvedený a môžme sa porozprávať o čomkoľvek budeš chcieť. Ani neviem prečo, keďže Ťa absolutne nepoznám, ale záleží mi na tom, aby Ti bolo dobre a aby si bola šťastná. Ty si ten človek, ktorý ma toľkokrát na blogu podporil. Ďakujem Ti.. dovoľ to aj nám, aby sme tu mohli byť pre Teba.

A Čo sa školy týka- ty na to máš :) uč sa a ver si a všetko dopadne tak ako má a tak ako chceš :)

3 Gil Gil | Web | 7. prosince 2014 v 15:52 | Reagovat

Milá Ellario, na tu školu se určitě dostaneš, jsi strašně chytrý člověk a pro každého učitele (normálního, bez mindráků) to musí být čest a radost mít Tě ve třídě :-) Však Ty se připravíš (na přijímačky), Ty na to jdeš moudře. Dostaneš se tam určitě, no a znám člověka, co se nedostal na vysněnou školu, tak se učil další rok a příště ty přijímačky udělal hezky, řekl, že jsou každý rok podobné a že to bude zkoušet tak dlouho, až se prostě dostane.
Práce za kasou určitě není není ponižující, on zas každý to tam nezvládne, je to docela pro chytré hlavy, učíš se tam hodně kódů, je tam fofr.. ale vím, že to není vysněná práce asi pro nikoho, to je jasné :)
Nejsi paranoidní, jsi báječná a kdybych pro Tebe mohla cokoli kdykoli udělat, dej vědět! Mám tě moc ráda! A moc si Tě vážím! A to všichni tady :-)

4 the lizz. the lizz. | Web | 7. prosince 2014 v 17:07 | Reagovat

přesně vím jak se cítíš, mám to stejně. kamarádka, která tě nevyslechne je pěkně na nic.)
a s tou vysokou to cítím stejně. taky se bojím, že se nedostanu - ale nejlepší je, myslet optimisticky!.) musíš si věřit.

5 Lunneamora Keateras Lunneamora Keateras | Web | 7. prosince 2014 v 17:29 | Reagovat

Cítím se úplně stejně... A taky se mi děje to samý... Zrovna včera s nejlepší kamarádkou jsem spadly do extrémního psychického kolapsu...a nechci říkat jak to dopadlo...
Nechápu to, ale posledních asi 3 tejdny cítím z lidí děsně negativní energii... A všichni mí blízcí přátelé se kolem mě hroutí.... A mým nejbližším kamarádům....jejich blízcí přátelé pachájí sebevraždy... Já už nevím jak dlouho ten nátlak zvládnu... Nechci jim ublížit... Ale...nezvládám to....
Kámoši jsou na mě naštvaný za včerejšek.... Díky mému extrémnímu kolapsu.... :( Už vážně vážně nevím jak dál....

6 Simix Simix | Web | 7. prosince 2014 v 21:07 | Reagovat

Asi se nedokážu vžít do toho, co prožíváš, ale asi tě trochu chápu .. protože já se podobně utápím už dva roky ...

7 ♕ PetraLife.blog.cz ♕ ♕ PetraLife.blog.cz ♕ | E-mail | Web | 7. prosince 2014 v 21:39 | Reagovat

Máš sílu na to vstát a bojovat. Já se ti divím , že tu kamarádku jako kamarádku ještě považuješ. Utápět se je lehké, ale být šťastná je hezčí. Když se nepřestaneš učit, tak tě na tvou vysokou vezmou určitě. Já vím, že ano. Věř, běž a dokážeš :)

8 Foxie Foxie | E-mail | Web | 8. prosince 2014 v 19:17 | Reagovat

Nemůžu ti říct nic jiného než to, co si už slyšela...

9 Luci Luci | E-mail | Web | 9. prosince 2014 v 9:58 | Reagovat

ten název článku je úžasný a pravdivý a ten citát taktéž ♥ taky si často pokládám otázku, proč mi většina lidí píše jen když něco potřebuje... Třeba můj spolužák... Jsem doma nemocná a on mi včera napsal, že doufá, že půjdu do školy protože on do školy nejde a potřebuje vědět, co se tam děje -_- ta tvoje kamarádka - je to ještě vůbec kamarádka? Myslím si, tže tak by se k tobě chovat neměla... Ať jsi jakkoliv silná, občas potřebuješ oporu a když ti ji není schopná dát a poskytnout...  Co se týče přítele - taky pořád čekám na svého prince, na pana božského... věřím, že tak skvělá slečna jako jsi ty svého prince brzy potká a on z ní udělá svou princeznu :) jen nevěš hlavu a věř :))

10 Vivi Vivi | Web | 9. prosince 2014 v 11:47 | Reagovat

Ak by mi kamarátka pvovedala niečo ako že som zlá kamarátka tak by v tom momente u mna skončila. Poznám tie stavy ktoré prežívaš ale prosim ťa tie nápady nech ti ostanu len v hlave a neuskutočnuj ich, tie akoby si si ublížila. A najlepšie by bolo ak by si ich aj z hlavy vymazala úplne. Ako možem pomôcť? Strašne ma mrzí že ti je tak zle.

11 :* :* | Web | 9. prosince 2014 v 17:29 | Reagovat

Ale zlatíčko, nesmíš to tak lehce zvládat, musíš být silná a bojovat..jak říkáš jednou dole podruhé nahoru, když jsi teď pořád dole, tak brzo budeš dlouho nahoře...Musíš věřit, bude líp a na tu "kamarádku" se vykašli. takový člověk tě zatáhne ještě víc dolu než aby ti pomohl nahoru. A ohledně těch vztahů, asi jen jedno...Radši nic neočekávat, chlapi jsou prostě chlapi..sami ani neví co chtějí, nebo mě to tak aspoň v poslední době přijde..:/
Drž se! Bude dobře! Myslím na tebe! :) ;-)

12 cincina cincina | Web | 9. prosince 2014 v 18:37 | Reagovat

Já jsem ve spodní křivce taky už nějaký ten pátek... nejhorší jsou poslední dva roky... deprese se mi docela zhoršily.
Nicméně... to s tou kamarádkou mě mrzí. Takhle by se kamarádka chovat neměla. Jasně, každý má své problémy... ale když ty jí vyslechneš, tak ona by měla vyslechnout i tebe. A přímo znám to, že to, co bys ti pro ní udělala, tak ona neudělá. Vidím to u sebe každý den.
Ale nic si z toho nedělej. Přátelství je stejně na nic:) Soustřeď se sama na sebe. To zvládneš!:) Všechno jednou bude lepší.

13 Nessi Nessi | E-mail | Web | 10. prosince 2014 v 10:16 | Reagovat

Nevzdávej se hlavně ;-)  všechno bude dobrý my ti věřime :-)

14 Janča Janča | E-mail | Web | 13. prosince 2014 v 11:07 | Reagovat

Občas si říkám, jestli si za to vážně nemůžeme sami. Jestli nevysíláme takový ten signál, že my jsme ti, kterým mohou ublížit. My jsme ti slabí a nikdo nás nemá rád, tak můžou přijít další a stále nám ubližovat. Asi to chce, být trochu veselejší a snažit se žít. Tak hodně štěstí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama